Vznikly kaňony na Marsu vlivem větru?

Povrch Marsu je poset nejenom impaktními krátery a sopkami, ale i kaňony, o kterých se vědci domnívají, že vznikly v dávné historii Marsu působením tekoucí vody. Nicméně nová studie ukazuje, že toto vysvětlení nemusí platit beze zbytku. Voda totiž možná nebyla jediným erozivním faktorem, který mohl kaňony vytvořit. Vědeckému týmu pod vedením Jonathana Perkinse se totiž povedlo na Zemi pozorovat, že i větrná eroze může mít ve formování kaňonů minimálně stejně důležitou roli jako voda. Toto zjištění by mohlo mít převratné dopady na naše chápání, jak kaňony na Marsu vznikly a kolik vody vlastně po povrchu Marsu muselo téci.

Asi málokdo si při pohledu na hluboko zaříznutý kaňon v krajině představí, že by ho mohla vytvořit i jiná síla, než proudící voda. Určitě by nás nenapadlo podezírat jako pachatele vítr. Nicméně se zdá, že v některých případech to může být právě vítr, který významně přeměňuje tvář krajiny. Samozřejmě vědci již dříve předpokládali, že vítr je určitého stupně změny krajiny schopen, nicméně do současnosti nebylo známo, jak významnou roli může hrát. To je způsobeno tím, že na Zemi je těžké posoudit, do jaké míry je kaňon utvářen vodou a do jaké míry jiným erozivním agentem, například právě větrem. Naštěstí na Zemi existuje místo, které skýtá možnost tuto otázku zodpovědět. Jedná se o systém kaňonů v jihoamerických Andách, ležících konkrétně v severovýchodní části Chile, kde příroda přichystala pro vědce dokonalý přírodní experiment. V této oblasti se nachází celkem 36 kaňonů, které se prořezávají stejným druhem horniny za stejného klimatu, ale s rozdílnými povětrnostními podmínkami. Kaňony je totiž možné rozdělit do dvou skupin; první skupina je vystavena silným větrům, zatímco druhá je od nich chráněna horským masivem.

Google_earth

Oblast zachycena na snímku z Google EarthTM, která byla předmětem výzkumu. Zdroj: CNES/Astrium.

Když pak vědci porovnali vzhled kaňonů na větrné a závětrné straně, povšimli si, že se od sebe kaňony výrazně liší. Návětrné kaňony byly delší, hladší a vznikly až desetkrát rychleji, než kaňony na závětrné straně hory. Zdá se, že za rozdílným vzhledem stojí malá zrníčka písku, která vítr žene po podloží a která během pohybu podloží takříkajíc škrábou a tím ho rozrušují. Tato oblast je dále zajímavá i podmínkami, které zde panují. Snadno si totiž můžeme místo povrchu Země představit povrch Marsu. Zkoumaná oblast leží na okraji pouště Atacama, kde panuje extrémní sucho doprovázené silnými větry, tedy zde panují podmínky, které jsou podobné podmínkám na povrchu Marsu. Není tedy možné, že kaňony pozorované na povrchu Marsu nevytvořila tekoucí voda, ale po miliardy let foukající vítr nesoucí zrnka písku? Na tuto otázku zatím neznáme odpověď, nicméně vědci se nyní budou muset více zamýšlet nad tím, jestli všechny pozorované kaňony na Marsu mají stejný původ či jestli některé vznikly či byly později zvětšeny větrnou erozí namísto prouděním vody. Ve výsledku tak nyní stojíme před nebezpečím, že naše odhady o tom, kolik vody muselo po povrchu Marsu téci, mohou být značně nadhodnocené s potřebou případné revize.

Nicméně než se do revize dáme, připomeňme si, že na Marsu přeci jen panují rozdílné podmínky než na Zemi, liší se gravitační zrychlení, atmosférický tlak, horninové složení… a tak není zřejmé, jestli je možné výsledky této studie jednoduše přenést a aplikovat na Mars takto přímočaře. K tomu bude potřeba provést další výzkum, ale přesto budeme muset začít brát vliv větru mnohem víc vážně než doposud. Co když to byl právě vítr, který vytvořil či zvětšil řadu marsovských kaňonů?

Napsat komentář