Velkolepé finále Rosetty – pokus přistát na kometě 67P

Evropská sonda Rosetta stále krouží okolo komety 67P ve skvělé kondici, takže může zásobovat vědce na Zemi cennými daty. Nicméně pomalu ale jistě se začíná nachylovat doba, kdy bude potřeba ukončit její misi. Co se stane s Rosettou, až tahle doba nastane? Její osud se začíná pozvolna rýsovat – inženýři se pokusí, podobně jako s výsadkovým modulem Philea, „přistát“ na povrchu komety.

Zatím je samozřejmě předčasné posílat Rosettu do starého železa. Přeci jen je tomu teprve něco málo přes rok, kdy byla sonda navedena na oběžnou dráhu okolo komety. Od té doby umožnila vědcům lépe pochopit, jak komety fungují, jak se chovají a z čeho jsou složeny (naposledy se například povedlo detekovat molekulární kyslík). Nicméně čas kvapí a sondě tak pomalu končí primární fáze vědecké mise a vědci se tak museli rozhodovat, co dále. Od prosince tohoto roku tak začne běžet prodloužená mise, takže Rosetta bude mít na další práci nejenom dostatek paliva pro korekce dráhy, ale i financí na nutný provoz její obsluhy. Během primární fáze mise se kometa 67P přiblížila na své dráze nejblíže ke Slunci (konkrétně 13. srpna), takže  vědci mohli pozorovat postupné oživování procesů na jejím povrchu. Od té doby se kometa od Slunce vzdaluje, čímž naopak dochází i k postupnému utlumování aktivity procesů odehrávajících se na povrchu komety.

V rámci ochrany Rosetty před možnou kolizí s drobnými částečkami, které jsou z komety vyvrhovány, byla dráha sondy upravena tak, aby se v době největšího přiblížení komety ke Slunci nacházela v bezpečné vzdálenosti 170 km od jejího středu. Nicméně s poklesem aktivity komety se opět sonda začne v následujících měsících ke kometě přibližovat, čímž opět budeme mít možnost spatřit povrch komety s mnohem lepšími detaily. Současně se na příští rok plánuje i výprava do oblasti vzdálené 2000 km od komety a to ve snaze prozkoumat ocas komety během průletu sondy.

Zpět ale k závěru života sondy. Plánování oběžné dráhy sondy je nutno dělat s dostatečnou časovou rezervou. Z toho důvodu se inženýři pomalu začínají zabývat úvahami o tom, jak svůj život sonda nakonec zakončí. Začíná se tak pracovat na plánu upravit dráhu sondy k relativně riskantnímu kroku. Sonda by se totiž měla prohnat jen 1 kilometr nad povrchem komety. Vědci doufají, že by se jim mohlo podařit získat snímky velice malé části povrchu komety s rozlišením několika centimetrů. Následně by mělo dojít k další korekci dráhy, která by  mohla přivést Rosettu přímo na povrch komety. Je otázkou, jestli se bude jednat o měkké přistání, které sonda přežije či nikoliv. I kdyby se povedlo upravit dráhu tak, že sonda dosedne na kometu měkce, sonda nikdy nebyla konstruována s vidinou takovéhoto manévru. Při přistání by tak mohlo snadno dojít ke zničení celé řady vědeckých přístrojů, k odlomení 32 metrů dlouhých solárních panelů či k poškození telekomunikační antény. To vše může velice snadno sondu odepsat. Na druhou stranu, vědci tímto manévrem budou mít možnost, jak získávat vědecká data do posledních minut před řízeným dopadem a teoretickou možnost získat i nová data přímo z povrchu. A to rozhodně stojí za pokus.

A proč vlastně vědci a inženýři plánují ukončit v září 2016 život sondy? Důvodů je několik. Za prvé, sondě pomalu dochází palivo, což nedovoluje sondu přesměrovat k průzkumu dalšího tělesa. Za další se od října 2016 bude kometa (a tedy i sonda) nacházet na obloze poblíž Slunce, což bude znesnadňovat komunikaci mezi sondou a Zemí. A v poslední řadě, sonda nikdy nebyla konstruována k tomu, aby přešla po aktivní fázi mise zpět do další dlouhodobé hibernace. Nikdo tak neví, jestli by se sonda byla schopna ještě probudit a jestli by zvládla přelet k jinému cíli…

Sondu tak čeká na závěr svého života nejspíše osud Philei, tedy, přistane na povrchu komety 67P.