V marsovských meteoritech se povedlo objevit metan

Málokterý plyn přitahuje takový zájem jako metan. Tato jednoduchá organická sloučenina, která na Zemi vzniká převážně působením živých organismů, přitahuje i vědce zkoumající Mars. Její přítomnost na rudé planetě by totiž mohla podpořit hypotézu, že se na Marsu mohl nacházet (či nachází) život. Od roku 2003 se přítomnost metanu povedlo prokázat v atmosféře Marsu, i na jeho povrchu. Nicméně zůstávalo záhadou, odkud se tento plyn na povrchu vzal. Je pozorovaný metan výsledkem živých organismů či naopak geologických procesů? Nová studie založená na výzkumu vzorků marsovských hornin nabízí odpověď – metan je spojen s geologickými procesy.

Vědci se k tomu vysvětlení dopracovali skrze výzkum marsovských meteoritů sopečného původu. Na Zemi se totiž nachází přes 100 kilogramů hornin, u kterých se vědci domnívají, že pocházejí z Marsu. Příležitostně dojde k události, která umožní přenést kusy hornin z povrchu jednoho tělesa na jiné. Pokud dopadne dostatečně velké těleso na povrch Marsu (či jiného tělesa), může dojít k vyvržení části povrchu do okolního vesmíru. Vyvržené kusy následně cestují vesmírem, dokud nejsou zachyceny gravitačním polem jiného tělesa a přitaženy k němu. Pokud jsou kusy hornin dostatečně velké, mohou přežít průlet atmosférou a dopadnout na povrch tělesa jako meteority. A právě na základě výzkumu marsovských meteoritů se povedlo vědeckému týmu pod vedením Nigela Blameye z kanadské Brockovo univerzity objevit stopy metanu, které dokládají, že tento plyn se na Marsu skutečně nachází.

Nicméně, samotný objev metanu v marsovských vzorcích neznamená, že by na povrchu Marsu nutně existoval život. Metan totiž nemusí být produkován jen živými organismy; jeho vznik může být spojen i s geologickými procesy (sopečnou činností či fázovými přeměnami hornin). Vědci odebrali pro analýzu z meteoritů čtvrt gramu materiálu. Tento malý vzorek byl následně rozdrcen s cílem uvolnit plyny zachycené v malých bublinkách v hornině a za pomoci hmotnostního spektrometru určit jejich jednotlivé zastoupení. Ve všech šesti případech vědci spatřili výrazný signál odpovídající metanu (ale také i dalších plynů jako oxidu uhličitého, vodíku, dusíku, kyslíku a argonu). Horniny na povrchu Marsu tak pravděpodobně stále v sobě vážou velké množství metanu. Ten může být chemickými reakcemi a erozí těchto hornin uvolňován do okolního prostředí a tím krátkodobě obohacovat atmosféru Marsu o tento plyn. Vědci tak prokázali, že horniny na Marsu představují významný rezervoár tohoto plynu. Zůstává samozřejmě otázkou, jak se metan do struktury hornin dostal. Jestli se jedná o metan uvolňovaný během sopečné erupce jako jeden ze sopečných plynů, nebo jestli vznikl až druhotně chemickou reakcí minerálů tvořící tyto horniny (hlavně olivínu a pyroxenu) s vodou prostupující tyto horniny. V obou případech je ale jasné, že se jedná o geologický proces nevyžadující přítomnost života.

Jak ale dodávají vědci, toto vysvětlení nemusí nutně znamenat konec šancí na objevení života na Marsu. Možná spíše naopak. Prokázání výskytu metanu v marsovských horninách totiž znamená, že potenciální mikrobi žijící v podzemí by mohli mít díky přítomnosti metanu vhodný energetický zdroj, respektive zdroj potravy, podobně jako je tomu v případě některých pozemských organismů. Objev metanu vázaného v horninách je tak další z řady důležitých objevů v naší snaze zjistit, jestli život existuje/existoval i na jiném tělese, než jen na Zemi.