Už víme, jak NASA poletí na asteroid! A moc to není důvod k radosti

Když americký prezident Barack Obama zrušil v roce 2010 program Constellation, zdálo se, že NASA ztrácí vizi, kam se dále vydat. Tento projekt, který měl dopravit člověka zpět na Měsíc a později i dále do nitra sluneční soustavy – na Mars, totiž počítal nejen s konstrukcí kosmické lodi Orion ale i nových raketových nosičů řady Ares. Nicméně projekt se zdál nové americké administrativě příliš nákladný, zpožděný a málo inovativní. Na místo toho Barack Obama nabídl jinou vizi budoucnosti. Takovou, ve které američtí astronauti lítají na průzkum asteroidů a později i Marsu (i když zatím jen z oběžné dráhy). Prezident Obama tak vytyčil nový mezikrok mezi dneškem a přistáním člověka na Marsu, pro který se vžil název Asteroid Redirect Mission. A právě tento mezikrok dostal v minulých dnech mnohem jasnější podobu. Jak si ale v článku ukážeme, není to představa příliš radostná a popravdě by možná v NASA měli začít přemýšlet o přejmenování názvu mise…

Původně se předpokládalo, že se bude jednat o ambiciózní misi, ve které se američtí astronauti vydají na průzkum asteroidů na jejich přirozených oběžných drahách okolo Slunce. To by znamenalo, že NASA bude muset zkonstruovat kosmickou loď pro dlouhodobý pobyt astronautů ve stavu beztíže, případně i přijít s novým pohonem, který by cestu do dálav sluneční soustavy umožnil v rozumném časovém horizontu. Nicméně jak už to tak se smělými plány bývá, i tento potkal významný zádrhel. Bílý dům (ovládaný demokraty) a ani americký Kongres (ovládaný republikány) nevyčlenil na jeho uskutečnění potřebné finance k nafouknutí rozpočtu NASA. NASA tak dostala úkol – leťte k asteroidu, ale na jeho splnění nedostala adekvátní prostředky. NASA proto upravila plány zadání. K asteroidu se sice stále poletí, nicméně už jen za pomoci automatické sondy… Jak to přesně provést ale nebylo zcela jasné. Vznikl tak Plán A a Plán B nabízející dvě možná řešení (chtělo by se říci, že ve výsledku vznikl kočkopes). NASA tímto krokem dosáhla toho, že odpadnou náklady na konstrukci nové lodi pro dlouhodobý pobyt ve vesmíru a současně se najde využití pro loď Orion původně konstruovanou pro lety k Měsíci a přesto by se měl člověk k asteroidu (či jeho kousku) podívat..

Plán A počítal s tím, že se k malému asteroidu (ca do 10 metrů) vydá automatická sonda, asteroid buď odkloní (anebo zabalí do zvláštního vaku) a následně silou svého motoru dotlačí na novou oběžnou dráhu okolo Měsíce. Sem se pak měla vydat lidská posádka na palubě lodi Orion k jeho průzkumu. Nicméně ani tento plán už dnes neplatí. NASA totiž sáhla po Plánu B. Plán A totiž měl několik výrazných ale. Asi největší bylo to, že objevit asteroid o rozměru 10 metrů na vhodné oběžné dráze je současnou technologií obtížné. Ke všemu změřit přesně rozměry asteroidů je problematické a tak panovaly velké obavy, aby vědci po příletu k asteroidu nezjistili, že ten je o metr větší. To by znemožnilo jeho uchopení do speciálního vaku… Takže, plán B…

Dle vybraného plánu tak v roce 2020 odstartuje ze Země automatická sonda, která zamíří k asteroidu nacházejícím se daleko od Země, pravděpodobně ke 400 metrů velkému asteroidu 2008 EV5 (Nicméně toto není definitivní cíl. Ten se může změnit až do roku 2019, kdyby se podařilo objevit vhodnější asteroid). Po dosažení jeho oběžné dráhy začne probíhat průzkum a výběr vhodného vzorku k odběru. Sonda se má následně přiblížit k asteroidu, uchopit z jeho povrchu až 4 metrový balvan, a ten dopravit na oběžnou dráhu Měsíce. Zde bude sonda čekat na přílet dvojice astronautů na palubě lodi Orion, kteří z balvanu odeberou vzorky a dopraví je k výzkumu v pozemských laboratořích. Pokud vše půjde dobře, měli bychom tedy mít na Zemi v roce 2025 pár nových kousků asteroidu… (respektive dost možná se už nebude jednat ani o asteroid, 4 metrový balvan totiž splňuje mnohem více definici meteoroidu… je tedy otázka, jestli má mise v názvu slovo asteroid vůbec obsahovat). Jak tedy vidíte, vlastně namísto toho, aby se hýbalo s celým asteroidem, dojde jen k odebrání „trochu“ většího vzorku jeho povrchu

Co se tedy na začátku jevilo jako ambiciózní mise s vysláním lidí do hlubokého vesmíru, se postupně mění ve „frašku“. Podobně jako mnozí jiní jsem doufal, že se dočkáme mise, která bude inspirovat budoucí generace k průzkumu vesmíru. Nicméně v současnosti se začíná mnohem více zdát, že budeme svědky sice vědecky nesmírně zajímavé, ale rozhodně neinspirativní mise, jejímž cílem bude přivést na Zemi malé kousky 4 metrové balvanu. Vyjma potřeby vyvinout nové technologie, které by nás mohly jednou přiblížit k cestě na Mars, se tak dočkáme jen využití technologií s minimem novátorství. NASA sice stále argumentuje, že bude potřeba vyvinout nové technologie k tomu, aby sonda byla schopna přistát na asteroidu a uchopit takto velký balvan. To je ale ve srovnání s tím, čeho mělo být původně dosaženo, jen minimální technický pokrok.

A aby toho nebylo málo, stále není vůbec jisté, jestli se mise uskuteční. I přesto, že by měla za pár let startovat. K jejímu provedení totiž bude NASA potřebovat okolo 1,25 miliard amerických dolarů. O jejich uvolnění bude rozhodovat americký Kongres, ve kterém jsou stále slyšet hlasy, že přivést kus asteroidu k Zemi je plýtváním peněz daňových poplatníků

Můžeme si také položit otázku, jak se má tato ambiciózní mise lišit od mise NASA nazvané Osiris-Rex s plánovaným startem v září 2016. V minulých dnech se právě začala konstruovat sonda, která bude mít za úkol se v roce 2018 setkat  s asteroidem Bennu a z jeho povrchu odebrat přibližně 60 gramový vzorek. Ten by měl být v roce 2023 navrácen zpět na Zem. Vědci tak dostanou do ruky vědecký materiál, který jim slibuje mnohem dražší mise vytčená Barackem Obamou. A i když je samozřejmě dobré mít vzorky z více těles sluneční soustavy, v tomto případě se domnívám, že by mohly být finance využity mnohem efektivněji.

Jedinou útěchou nám tak může být zkouška gravitačního traktoru. Sonda po uchopení balvanu by totiž měla po určitý čas setrvat v jeho blízkosti. Vědci tak dostanou šanci sledovat, jak hmotný objekt ovlivňuje dráhu většího tělesa. Pokud se vše podaří, za pomoci sondy bychom tak měli být schopni trochu vychýlit dráhu asteroidu. Pro fanoušky kosmonautiky to ale bude jen malá náplast na jejich dřívější velké očekávání…