Sonda New Horizons poslala na Zemi nové snímky Pluta a Charona

Den, na který dlouho čekala celá řada vědců, ale i nadšenců do dobývání vesmíru, je konečně zde. Po několika týdenní odmlce nás sonda New Horizons opět zásobuje uhrančivými snímky soustavy Pluto-Charon ve viditelném světle. Máme tak znovu možnost se zadívat na povrch trpasličí planetky Pluta a jejího měsíce Charona, tentokrát však v mnohem lepším rozlišení, než dříve. A co více, NASA postupně tyto snímky uvolňuje, takže si je snadno může kdokoliv prohlédnout. Pojďme se tak podívat, co nové snímky nabízejí.

Jako první se podívejme na mozaiku snímků, které ukazují, co by případný návštěvník Pluta spatřil z výšky okolo 1800 km nad rovníkem trpasličí planetky při pohledu na severovýchod. Ve spodní části jsou snadno rozpoznatelné tmavé oblasti, neformálně pojmenované jako Cthulhu Regio, a hory, které jsou nejspíše tvořené vodním ledem. Za povšimnutí stojí i množství impaktních kráterů, které tuto oblast vyplňují. V horní části snímku se pak nachází světlá planina, tzv. Sputnik Planum.  Zdroj: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Southwest Research Institute.

Další mozaika nabízí detailnější pohled na Sputnik Planum. Oproti tmavým oblastem na jihu tato planina neobsahuje vůbec žádné impaktní krátery. To jasně napovídá, že se musí jednat o mnohem mladší jednotku a tedy, že povrch Pluta byl (či stále je) geologicky aktivním tělesem. Rozlišení mozaiky je tak detailní, že jsou vidět útvary o velikosti 0,8 km.Obrázek pokrývá na šířku ca 1600 km. Zdroj: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Southwest Research Institute.

A pojďme ještě blíže. Na dalším snímku máme možnost spatřit detail západního okraje Sputnik Planum (v pravé části snímku), kde se nachází celá řada polygonů. Prvotní hypotézy pracovaly s myšlenkou, že by polygony mohly mít vznik v konvektivním proudění vynášející teplejší materiál z hloubky Pluta blíže k povrchu. Uvidíme, jestli se tohle časem potvrdí. Nicméně ve střední části snímku můžeme vidět nepravidelné, rozeklané „skalní bloky“, které zdánlivě připomínají chaotické terény, jenž tak dobře známe z povrchu Marsu. Na levé straně snímku je pak vidět, jak je povrch relativně silně rozrušen impaktními krátery a to včetně malých. Něco podobného zcela chybí v oblasti polygonů. Zdroj: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Southwest Research Institute.

Další zveřejněný snímek povrchu Pluta ukazuje přibližně 350 km širokou oblast na jižním okraji Sputnik Planum. Ve spodní části snímku je dobře patrný antický, těžce krátery posetý, terén, který je překryt mladším ledem. Za povšimnutí stojí nepravidelný tvar okrajů impaktních kráterů, bude zajímavé sledovat, s čím vědci přijdou jako vysvětlením změny tvaru. Co je na snímku zajímavé je tmavý materiál uprostřed. Na první pohled se totiž zdá, že se tam nachází protažené útvary, které zdánlivě připomínají duny… Skutečně duny? Ano, zatím opět bez vysvětlení, jak by to bylo v řídké atmosféře Pluta možné… Zdroj: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Southwest Research Institute.

A zde můžeme spatřit atmosféru Pluta, respektive oparu, který se v ní nachází. Fotografie vznikla v době, kdy Pluto zakrylo Slunce a to svým světlem nasvítilo jeho atmosféru. Tyto fotografie mají mnohem vyšší rozlišení, než měl snímek uvolněný 14. července 2015 na tiskové konferenci probíhající krátce po historickém průletu sondy New Horizons kolem Pluta. Zatímco levý snímek nepodstoupil v podstatě vůbec dodatečné počítačové úpravy, pravý snímek byl speciálně upraven, aby vynikly jednotlivé vrstvy oparu.