Snímky z Mars Express jsou nově dostupné pod svobodnou licencí

Některé změny na poli dobývání vesmíru jsou nenápadné a často zapadnou v záplavě různých vzrušujících zpráv z dálav sluneční soustavy a to i přes to, že bychom jim měli věnovat naší pozornost. Jednou z takových změn je nenápadná zpráva na blogu Evropské vesmírné agentury (ESA), ve které se můžete dočíst, že snímky pořízené evropskou sondou Mars Express jsou od prosince 2014 dostupné pod licencí Creative Commons. I když by se podle úvodu mohlo zdát, že to je nudná právničina, myslím si, že v tomto případě stojí za to článek dočíst.

Přemýšleli jste totiž někdy nad tím, proč se nám zdá, že je americká NASA tak vpředu před evropskou ESA? Samozřejmě na prvním místě odpovíte, že je to kvůli rozdílnému množství peněz, které do evropského a amerického vesmírného programu tečou. A zajisté byste měli pravdu. Nicméně nejedná se o jediný důvod. Tím často přehlíženým je to, že Američani umí své vesmírné mise mnohem lépe prodat veřejnosti a vtáhnout jí do děje. To je na jednu stranu zapříčiněno tím, že v NASA pracuje rozsáhlý tým, který se věnuje jen popularizaci dosažených výsledků a běžících misí. Oproti tomu ESA na podobné příliš nemyslí a lidí, kteří se popularizaci vesmírných aktivit věnují na plný úvazek, je poskrovnu. Nicméně ani počet lidí není všechno. V době internetu je i další aspekt, který hraje významnou roli. A tím je licenční politika obou organizací. Když bych vás totiž požádal, jestli byste mi popsali některou z misí NASA a ESA, určitě si vzpomenete na záplavu různých fotografií pořízených vozítky operujících na povrchu Marsu, fotografií a snímků startů raket či raketoplánů z mysu Canaveral, které budete schopni detailně popsat. Dokážete si ale vzpomenout na podobné snímky evropské agentury? Že ne? Není se moc co divit.

Je naprosto skvělé, že nyní máme možnost volně přebírat a sdílet podobně úchvatné snímky povrchu Marsu, konkrétně zde snímek sopky Tharsis Tholis v nepravých barvách. Jednotlivé barvy udávají rozdílnou výšku (modrá nejnižší, červená nejvyšší). Autor: ESA/DLR/FU Berlin (G. Neukum), CC BY-SA 3.0 IGO.

Dlouho totiž platil rozdílný přístup, který se uplatňuje v USA a v Evropě ohledně autorského práva. V USA je totiž zákonem dané, že jakékoliv audio-vizuální materiály, které jsou vytvořeny z peněz daňových poplatníků, jsou automaticky bez omezení přístupné všem těmto daňových poplatníků (respektive úplně všem). Například tedy, pokud z peněz daňového poplatníka je postavena vesmírná sonda, která je následně vyslána k výzkumu Marsu, všechny fotografie, co pořídí, musí být zdarma k dispozici veřejnosti. Tedy, kdokoliv si je může volně stáhnout z internetu a zcela volně s nimi nakládat dle svého přání.

V Evropě tento princip ale neplatí. Zde se dostáváme do trochu schizofrenní situace, kdy si daňový poplatník zaplatí vybudování vesmírné sondy podobně jako v USA, ale pokud chce získaná data použít, často musí žádat o svolení některou z organizací, která sonda vyslala (samotnou ESA, či některou z národních vesmírných agentur či univerzit), či ještě hůře, často musí i této organizaci za možnost data využít zaplatit. V podstatě se tak v Evropě stává, že jste nuceni zaplatit dvakrát: jednou nepřímo skrze daně, podruhé přímo…

Pokud tedy chcete využít snímek nějakého tělesa ve vesmíru, který byste zvolili? Ten, který je zdarma, snadno dostupný a se kterým si můžete dělat co chcete (tedy ten od americké NASA) a nebo ten, za jehož použití musíte buď zaplatit, anebo požádat o svolení pro jeho publikaci u mezinárodní organizace s vidinou toho, že toto povolení nemusíte ani získat? Volba je většinou poměrně jasná. Není pak příliš divu, že se po internetu či v novinách v obrovském množství šíří převážně snímky pořízené americkými sondami. Jejich přebírání je totiž mnohem levnější a snazší, než v případě evropských snímků. A to má pak dopady i na to, jaké snímky se dostanou k veřejnosti…

Snímek Hellas basin, opět v nepravých barvách. Autor: ESA/DLR/FU Berlin (G. Neukum), CC BY-SA 3.0 IGO.

Naštěstí pro nás se ale zdá, že se v Evropě začíná blýskat na lepší časy! V ESA si totiž tenhle handicap začali uvědomovat a pokouší se s ním něco dělat. Můžeme tak být svědky „revoluce“ v licenční politice ohledně fotografií, respektive ohledně svobodného přístupu k získaným datům. Nejprve jsme byli svědky toho, že snímky komety 67P pořízené za pomoci kamery NAVCAM na palubě sondy Rosetta byly uvolněny pod svobodnou licencí, načež jsme se dočkali podobného kroku i pro snímky Marsu pořízené úspěšnou evropskou sondou Mars Express. Tento krok platí i zpětně, takže volně k dispozici jsou najednou tisíce snímků povrchu Marsu (perličkou pak už je jen skutečnost, že se na uvolnění snímků domluvily tři evropské entity, ESA, Německý úřad pro letectví a vesmír a Freie Universität Berlin, což je velký úspěch na poli evropské byrokracie…).

 

Podobně to, že zde můžeme legálně ukazovat snímky komety 67P, je jen díky tomu, že došlo ke změně licenční politiky. Zdroj snímku: ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA, licence CC BY-SA 3.0 IGO.

Kdokoliv z nás si tak nyní může stáhnout jakýkoliv obrázek pořízený sondou Mars Express a téměř volně (při dodržení podmínek uvedené svobodné licence – tedy především uvést autora, zdroj a zachovat licenci díla) s ním nakládat. A podívejte se na tuhle stránku pro představu, jak krásné snímky má nyní veřejnost zdarma k dispozici.

Evropské vesmírné agentuře patří za tento její krok mé velké díky a budu se těšit, že podobnou licenční politiku bude zastávat i nadále! A proč je to pro ESA důležité? Protože se nyní o jejich úspěších bude více mluvit, budou více vidět v médiích a to bez toho aniž by to ESA cokoliv stálo. Ne nadarmo se k podobnému kroku odhodlal i Elon Musk ze SpaceX. Jejich audio-vizuální materiál je totiž také nově licencován pod svobodnou licencí!

1 Komentář

  1. Petr Valach

    Díky za váš článek. Patří do ranku toho, oč se snaží redakce openoffice.cz, linuxexpres.cz, exospace.cz – svobodný přístup k datům bez rozdílu. Všechny tři redakce uplatňují svobodný přístup hlavně na softwaru.

Napsat komentář