Probudí se Philae opět k životu? Aneb čekání na signál

Když dosedla 12. listopadu 2014 sonda Philae na povrch komety 67P/Churyumov-Gerasimenko, jednalo se o obrovský úspěch evropské agentury ESA respektive evropské vědy jako celku. Philae se totiž stala prvním lidským objektem, který kdy „měkce“ přistál na povrchu komety. Přistání ale rozhodně neproběhlo dle pečlivě připravovaného scénáře, jelikož v jeho průběhu došlo k řadě selhání, na jejichž konci se sonda ocitla na naprosto rozdílném místě, než měla. Na místě, kde sluneční panely sondy nebyly schopny sondu zásobovat potřebnou elektrickou energií, takže po vyčerpání kapacity baterií se sonda odmlčela. Od té doby vědci a inženýři doufají, že až se kometa dostane blíže ke Slunci, začne na panely sondy dopadat více světla, což způsobí, že se sonda opět probudí. Rosetta, mateřská sonda, se tak snaží zachytit případný signál od Philai – oči všech se tak upínají ke 12. březnu (respektive k oknu, které se v tento den otevře), jestli se Philae neozve.

Dalo by se s trochou nadsázky říci, že Philae je od přistání v období zimního spánku. Sonda totiž pro nedostatek energie spí a čeká, až nastane příhodnější doba, kdy by se mohla probudit k životu. K tomu, aby se sonda probudila, je ale potřeba splnit několik podmínek. Za prvé musí dojít k nárůstu teploty. Aby sonda začala pracovat, teplota v jejím nitru totiž musí narůst na více než -45 °C. To může být stále problém. Na místě konečného přistání (sonda Philae se totiž během přistání několikrát odrazila od povrchu a nakonec přistála naprosto jinde, než se plánovalo) dopadá jen velice málo slunečního světla. Místo je tak mnohem chladnější, než původně plánovaná oblast přistání. Další podmínkou je, že sluneční panely musí dosáhnout výkonu minimálně 5,5 wattů. Philae byla naprogramována tak, že se od listopadu 2014 snaží využít všechnu získanou energii k vlastnímu zahřívání. Pokud se následně povede ohřát vnitřek sondy na teplotu vyšší než -45 °C a sluneční panely budou produkovat více než 5,5 wattu, sonda by se měla probudit, použít veškerou nadbytečnou energii k dalšímu zahřívání a následně k pokusu dobýt své baterie.

Místo přistání sondy Philae rozhodně nepředstavuje hladkou pláň, kde měla sonda původně přistát. Na druhou stranu sonda přistála v oblasti, která je pro geology mnohem zajímavější, jelikož umožňuje spatřit zblízka materiál tvořící kometu. Zdroj: ESA/ROSETTA/PHILAE/CIVA.

Probuzená sonda má pak za úkol každých 30 minut poslouchat okolí ve snaze zachytit příchozí signál od mateřské sondy Rosetty. Nicméně Philae může jen poslouchat bez toho, aniž by případně odpověděla. To je totiž energeticky náročný úkol, sonda by musela zapnout svůj vysílač. K tomu, aby sonda začala na povrchu komety opět fungovat včetně oboustranné komunikace, muselo by být k dispozici minimálně 19 wattů. A to v současnosti nikdo neví, jestli má Philae k dispozici. Zajímavostí ale je, že existuje možnost, že Philae je již vzhůru a že dokonce přijímá příkazy z Rosetty. Nicméně nemusí mít dostatek energie k tomu, aby nám dala o svém probuzení vědět. Vědci tak s očekáváním vyhlížejí 20. března, kdy by měly panovat ideální podmínky pro navázání kontaktu, tedy samozřejmě pouze tehdy, pokud je Philae skutečně vzhůru a má dostatek energie…

A co bude případně následovat, pokud se podaří se sondou spojit? Inženýři by měli v takovém případě od sondy obdržet data, která by zodpověděly otázky spojené s technickým stavem sondy. Dozvěděli bychom se, jestli fungují všechny její systémy, jestli přežily baterii podchlazení, jaká je teplota uvnitř sondy či kolik energie sonda od slunce dostává. Na základě toho budou inženýři schopni naplánovat, jestli bude sonda v takové kondici, aby pokračovala ve výzkumu komety takříkajíc na plno, či jestli bude potřeba omezit výdej energie a tak využívat jen některé vědecké přístroje.

Dobrou zprávou ale je, že pokud by se ukázalo, že baterie vypověděly zcela službu, nemusí být ani tehdy vše ztraceno. Vědci se totiž domnívají, že v současnosti je Philae vystavena slunečnímu svitu po 1,3 hodiny, což by umožňovalo práci sondy i tak a to za přímého využití slunečních panelů. Doba na průzkum by byla sice zkrácena, ale i tak bychom měli možnost získávat cenná vědecká data.

Držme tedy palce, ať sonda Philae překročí hranici 5,5 wattu a ať se nám brzy ozve. Na Zemi na její signál čeká velká spousta natěšených lidí.

 

 

 

Napsat komentář