Povedlo se na Marsu objevit „poslední jezero“?

Dnes už málokdo pochybuje, že se na povrchu Marsu nacházela kapalná voda. Množství důkazů je roztroušeno na celé planetě, ať už v podobě útvarů, které kapalná voda vytvořila, tak i v podobě minerálů vzniklých chemickými reakcemi za přítomnosti vody. Současná debata ve vědeckých kruzích se tak nyní vede o tom, od kdy do kdy se voda na povrchu volně vyskytovala. Do současnosti se předpokládalo, že se ve větším měřítku kapalná voda na Marsu vyskytovala jen do doby před přibližně 3,8 miliardy let. Nová studie ale naznačuje, že tomu mohlo být o 200 miliónů let později.

Vědecký tým pod vedením amerického planetologa Briana Hynka zkoumal v impaktní kráter ležící v oblasti Maridiani Planum, ve kterém se voda nacházela mnohem později, než v jiných oblastech Marsu. Shodou náhod se tento impaktní kráter nachází přibližně 160 km od místa, kde operuje americké robotické vozítko Opportunity. Při podrobném průzkumu kráteru si vědci povšimli, že se v něm nachází evapority – sedimentární horniny vzniklé odpařením slané, např. mořské vody nebo vody slaných jezer. A co víc, okraje kráteru ukazují, že se v kráteru muselo nacházet tolik vody, že v jeden moment začala voda okraj kráteru přetékat. Když se následně vědci dali do sledování stovky kilometrů dlouhého koryta, které přetékající voda vyhloubila, zjistili, že se koryto zahlubuje do lávových proudů vzniklých sopečnou činností. Tyto lávové proudy jsou staré 3,6 miliard let (stáří určeno na základě počítání impaktních kráterů), což znamená, že říční korytu musí být mladší než lávové proudy.

A proč je tento objev zajímavý? Jak uvádí hlavní autor studie Hynek, tento kráter by tak mohl představovat zajímavé místo v hledání mimozemského života. Existence místa, kde se vyskytovala kapalná voda po delší čas, než se dříve myslelo, totiž dává teoretickou šanci na vznik života a jeho případný vývoj. Na závěr jen uveďme, že v době před 3,6 miliardami let již existoval život na Zemi… Proč by tedy nemohl existovat i jinde?