Nové snímky sondy New Horizons zachytily měsíce Nix a Hydru kroužit kolem Pluta a Charonu

Americká sonda New Horizons pokračuje v přibližování ke svému primárnímu cíli – binární soustavě Pluto-Charon. Již 14. července 2015 by měla skrze tuto zajímavou soustavu proletět a to ve vzdálenosti okolo 10 000 km od Pluta. Dva dny na to se dočkáme snímků povrchu Pluta a Charonu ve vysokém rozlišení. Nicméně do té doby nás bude sonda i tak zásobovat zajímavými snímky, které budou postupně poodhalovat tajemství této soustavy. A zatímco na fotografiích pořízených 25. a 27. ledna toho k vidění zatím příliš nebylo, nová série snímků je o poznání zajímavější (i když je možné, že většinu lidí opět zklame). Série totiž zachycuje další dva měsíce Pluta – Nix a Hydru nicméně jak sami uvidíte, zatím bez jakéhokoliv detailu. Snímky tak pouze dokládají, že tyto měsíce skutečně existují.

Snímky byly pořízeny za použití palubní kamery LORRI, ale jejich získání nebyl vůbec snadný úkol. Sonda New Horizons byla totiž stále od binárního systému Pluto-Charon vzdálena přes 180 miliónů kilometrů a tak bylo potřeba použít pro jejich pořízení dlouhou expozici. Každý snímek animace vznikal složením z pěti fotografií, kdy každá byla exponovaná po dobu 10 vteřin. Rozestup mezi jednotlivými snímky byl pak vždy dva dny. Jelikož je oběžná doba Nixu 25 dní a Hydry dokonce 38 dní, bude sonda pokračovat v pořizování snímků až do 6. března, aby zachytila kompletní oběh obou měsíců kolem binárního systému Pluto-Charon. Potom bude následovat dlouhá pauza s cílem stáhnout všechna pořízená data ze sondy (samotný přenos dat je totiž velice pomalý, jak pěkně vysvětluje odkazovaný článek), načež 5. dubna započne pořizování nové série fotografií. To skončí 14. května 2015.

Série snímků Pluta a měsíců Nix a Hydra. Fotografie byly pořízeny mezi 27. lednem a 8. únorem 2015 ze vzdálenosti 201 až 186 miliónů kilometrů. Každý snímek animace je kombinace pěti snímků s dlouhou expozicí. Levý snímek ukazuje nezpracovaná data, pravý pak očištěnou animaci o většinu rušivých artefaktů. Zdroj: NASA / JHUAPL / SwRI, licence Public Domain.

Sonda New Horizons sice v současnosti stále nemůže v rozlišení překonat Hubbleův vesmírný dalekohled, nicméně oproti němu má schopnost snímat kontinuálně v čase. Tím nám dává šanci zmapovat celou oběžnou dráhu obou měsíců, lépe předpovědět jejich pozici v budoucnosti a i lépe navigovat letící sondu.

A co více můžeme k měsícům kromě oběžné doby dodat? Vyjma toho, že jsou velice malé (Nix má přibližně 46 až 110 km a Hydra 59 až 172 km v průměru), už asi ani nic dalšího, jelikož naše současné znalosti jsou tím vyčerpané (samozřejmě z pohledu geologie, nikoliv nebeské mechaniky). Zatím ani nevíme, jaký jejich tvar máme očekávat. To se ale brzy změní, až kolem nich proletí sonda New Horizons. Na druhou stranu se ale připravme na to, že naše představa o těchto měsících ani po průletu sondy nebude úplná. V soustavě Pluto-Charon toho bude na pozorování více než dost a prolétající sonda bude mít na pozorování jen krátký čas. Proto tyto malé měsíce byly přesunuty tak trochu na druhou kolej, respektive v případě Hydry až na kolej třetí. Vědci se totiž rozhodli, že bude lepší prozkoumat jen jeden z těchto malých měsíců, za to ale podrobněji – výsledkem by měly být fotografie Nixu s rozlišením okolo 300 metrů na pixel. Dočkáme se tak snímku, na kterém bude mít měsíc Nix přibližně 360 pixelů. Oproti tomu Hydra bude pokryta jen snímky s rozlišením okolo 1,1 km na pixel, takže bude mít jen okolo 74 pixelů. A to bude příliš málo na to, abychom mohli na povrchu pozorovat nějaké výraznější detaily. Maximálně se tak dozvíme něco málo o tvaru měsíce. Škoda, ale nemůžeme mít všechno…

Článek čerpal z blogu Emily Lakdawalla na Planetary.org.

 

Napsat komentář