Čína se chystá dosáhnout historického milníku v dobývání Měsíce

Čína má na poli dobývání vesmíru velké ambice – vybudovat vlastní vesmírnou stanici, dopravit sondu na povrch Marsu, ale také pokračovat ve výzkumu pozemského Měsíce. A právě na tomto poli je možné, že se podaří za dva roky dosáhnout historického úspěchu. Čína totiž plánuje přistát s průzkumnou sondou na odvrácené straně Měsíce, tedy na místě, kde nikdy žádný člověk, ani automatická sonda nepřistála. Zprávu oficiálně zveřejnila 2. prosince 2015 stránka China’s Lunar and Deep Space Exploration.

Když v roce 2013 dosedla měkce sonda Čchang-e 3 na přivrácenou stranu Měsíce, začala se psát nová kapitola průzkumu tohoto tělesa. Bylo to totiž od roku 1976 poprvé, kdy se to nějaké sondě podařilo. Od druhé poloviny 70. let 20. století byl totiž Měsíc trochu ve výzkumu sluneční soustavy opomíjen. Nesprávně jsme totiž získali pocit, že po přistání člověka na Měsíci se nám podařilo získat dostatečné množství znalostí o tomto fascinujícím světě.

Nicméně čínský úspěch na Měsíci přistáním sondy Čchang-e 3 nekončil. Z paluby sondy byl totiž na povrch Měsíce vyslán malý průzkumník – 140 kilogramů těžké vozítko Nefritový králík. Pomiňme nyní, že se v rámci mise objevil technický problém, který znemožnil vozítku, aby se nadále volně pohybovalo po povrchu Měsíce. I přes to se jednalo o obrovský úspěch, který dokázal vyspělost čínského vesmírného programu.

Co je pro nás ale na tomto v současnosti nejzajímavější je to, že čínští inženýři jsou zvyklý plánovat zálohy pro případ neúspěchu. V čínských laboratořích tak nevznikla jen sonda Čchang-e 3, ale také její dvojče, sonda Čchang-e 4. Díky úspěchu sondy Čchang-e 3, ale nebyla záloha potřeba, aby došlo k použití dvojčete. Čínští vědci tak začali přemýšlet, jak nejlépe naložit s vyrobenou záložní sondou. Bylo by tak trochu nošení dříví do lesa, kdyby se tato sonda pokusila zopakovat úspěch sondy Čchang-e 3. Z toho důvodu se vědci rozhodli, že sonda Čchang-e 4 se pokusí dosáhnout mnohem ambicióznějšího cíle. Cíle, kterého nikdo na Zemi před tím nedosáhl. Přistát na odvrácené straně Měsíce a dopravit z ní na povrch Země vzorky hornin!

Obrázek ukazuje povrch Měsíce s vyznačenou cestou, kterou ujelo vozítko Nefritový králík. Zdroj: Čínská akademie věd, Phil Stooke, všechna práva vyhrazena.

Sonda Čchang-e 4 by měla přistát (dle neoficiálních informací) konkrétně v oblasti velké impaktní pánve Aitken, kde by se měla pokusit odebrat několik kilogramů měsíčních hornin. Cílem mise by tak mělo být pochopit geologické podmínky panující na odvrácené straně Měsíce a tím tak doplnit skládačku našeho poznání tohoto tělesa. Další skvělou zprávou je to, že bychom se mohli dočkat startu sondy poměrně brzo, spekuluje se o konci roku 2018 jako o datu startu. Dá se předpokládat, že by se tento termín mohl bez problémů dodržet, přihlédneme-li ke skutečnosti, že sonda je vlastně již hotová a jen čeká na „drobné“ úpravy. Nicméně, sonda Čchang-e 4 nemůže přistát na povrchu Měsíce jen tak. S ohledem na místo jejího přistání, přímé spojení se Zemí nebude možné. Sonda by tak nemohla odesílat vědecká data a ani přijímat příkazy. Z toho důvodu bude předcházet tuto sondu ještě start translačního komunikačního satelitu, který by měl být naveden do libračního bodu L2. Odtud bude komunikační sonda schopná vidět jak na místo přistání, tak i na Zemi. Start této sondy je plánován na červen roku 2018.

Zatím sice není oficiálně vůbec známo, které vědecké přístroje by sonda  Čchang-e 4 měla nést. Ani to, jestli bude, podobně jako její dvojče, obsahovat malé vozítko. Ale to by nás nemělo příliš u čínského vesmírného programu překvapovat. Utajení je zde naprosto běžné.

Když se pak závěrem podíváme na plán Číny pro rok 2016, můžeme vidět, že Čína chystá start 20 raket. Ty by měly do vesmíru vynést různorodý náklad, od vědeckých až po armádní satelity. Čínský vesmírný program má tak dobře nakročeno k tomu, aby zanechal významnou stopu na naší cestě do hlubin sluneční soustavy. Samozřejmě za předpokladu, že se Číně podaří úspěšně překlenout ekonomické záchvěvy, které v současnosti tuto lidnatou zemi provázejí.

PS: Příspěvek byl 19/1/2016 aktualizován. Byla opravena chybná informace, že se sonda  Čchang-e 4 pokusí přivést zpět na Zemi vzorky měsíčních hornin. O to by se měla pokusit až sonda Čchang-e 5. Autor děkuje pozornému čtenáři za odhalení chyby!