Astropis: Vulkanismus na Merkuru

Merkur, Slunci nejbližší a nejmenší planeta Sluneční soustavy, byl až do nedávné minulosti nejzáhadnějším tělesem její vnitřní části. Blízkost ke Slunci znesnadňuje výzkum ze Země a současně představuje výzvu pro konstruktéry sond. Za téměř 60 let kosmických letů se proto k Merkuru dostaly pouze dvě sondy. S jejich pomocí jsme odhalili vzhled světa, který je vydán napospas rozmarům své mateřské hvězdy. Na získaných fotografiích jsme spatřili krajinu v mnohém se podobající pozemskému Měsíci.

Historie objevení

Merkur s poloměrem 2440 km představuje nejmenší planetu Sluneční soustavy a současně i těleso, které obíhá ke Slunci nejblíže, a to ve vzdálenosti 46 až 70 milionů kilometrů. Jeho povrch, nechráněný atmosférou, je proto vystaven velkým dávkám slunečního záření, které rozpaluje polokouli přivrácenou ke Slunci na teplotu dosahující téměř 430 °C. Naproti tomu od Slunce odvrácená strana chladne kvůli absenci atmosféry až na teplotu -180 °C. Vyjma slunečního záření je ale Merkur ovlivňován Sluncem i jinak – kvůli své blízkosti od mateřské hvězdy je vystaven častému působení slunečních erupcí a vysokým dávkám radiace. V okolí planety tak panuje nehostinné prostředí. Proto Merkur dlouho odolával naší snaze o průzkum. Pozice planety blízko Slunce totiž znesnadňuje její přímé pozorování za pomoci pozemských teleskopů a současně její pozice uvnitř gravitační studny Slunce představuje značnou výzvu pro konstruktéry sond. První snímky povrchu jsme tak získali až v 70. letech 20. století, kdy okolo Merkuru třikrát proletěla americká sonda Mariner 10. Během průletů uskutečnila sonda nespočet vědeckých měření a pořídila okolo 2700 fotografií, které zachytily s rozlišením od 100 metrů do 4 km na obrazový bod přibližně 45 % povrchu. Bohužel, všechny fotografie ukazovaly jen jednu polokouli planety, vzhled té druhé pro nás zůstával zahalen tajemstvím.

Z fotografií zaslaných sondou Mariner 10 bylo patrné, že na první pohled Merkur v mnohém připomíná náš Měsíc – těleso, jehož tvář je silně zjizvena srážkami s jinými kosmickými tělesy. Spatřili jsme, že i tvář Merkuru tvoří prastaré pláně silně poseté impaktními krátery, němými

Celý článek je dostupný předplatitelům časopisu Astropis.