5 krátkých zpráv z Marsu

NASA by mohla vybrat místo pro přistání člověka na Marsu již během vlády příštího prezidenta USA

Pokud se budeme chtít jednou vydat na Mars, budeme muset předem vědět, kde na povrchu planety přistaneme. A to nejenom kvůli tomu, abychom toto místo detailně prozkoumali za pomocí sond umístěných na oběžné dráze planety, ale také kvůli tomu, abychom byli schopně takovou misi správně naplánovat. I když se to nemusí na první pohled zdát zřejmé, místo může změnit významně logistické potřeby takové mise. Představme si situaci, že by astronauti přistáli v oblasti vyšších šířek planety, tedy v místech, kde se pod povrchem nachází velké množství vodního ledu. V takovém případě by totiž astronauti nemuseli sebou vést velkou zásobu této suroviny, ale mohli by si jí natěžit na místě. Samozřejmě jen za předpokladu, že by sebou ale měli potřebnou techniku. Naproti tomu, pokud mise přistane v oblasti rovníku, zde se vodní led příliš nevyskytuje. Voda je zde vázána ve struktuře různých minerálů, ze kterých by se dala případně získat, nicméně by to vyžadovalo velké nároky na energii. Jak je vidět, vybrat místo přistání je tak velice důležité pro plánování celé mise, jejího technického řešení a tedy i přesné kalkulace ceny. NASA proto doufá, že se ve funkčním období příštího prezidenta USA podaří vybrat vhodné místo, kde by měl jednou člověk přistát.

Zdá se, že se pomalu začíná počítat s tím, že jestli člověk na Mars poletí, bude se muset naučit žít z toho, co mu tato planeta poskytne


Čína plánuje vyslat první misi k Marsu

Čína plánuje, že by v roce 2020 vyslala svou první sondu k průzkumu rudé planety. Dle vyjádření čínských vědců by se mělo jednat o nejvíc ambiciózní misi k Marsu, která by měla překonat dosavadní snahy ostatních států, kterým se podařilo na povrchu planety přistát. Sonda by se měla skládat z přistávacího modulu, které by mělo doprovázet i robotické vozítko. Vyjma vědeckého přínosu mise, se Číňané budou s ní snažit smazat i náskok jejich rivalů, konkrétně Indů, kterým se povedlo dosáhnout v roce 2014 se sondou Mars Orbiter Mission Marsu. S ohledem na to, že se bude jednat o technicky složitou misi, nezdá se pravděpodobné, že by Číňané mohli stihnout start v roce 2018, kdy bude Mars se Zemí ve vhodné pozici. Proto je pravděpodobnější, že ke startu dojde o dva roky později, tedy v roce 2020.


Přednáška „Hledání života na Marsu“

Vyskytoval se někdy na Marsu život? A pokud ano, kde by bylo nejlepší ho hledat? Odpovědi nabízí ve své přednášce americký vědec J. R. Skok.


Mars Colonial Transporter: drby a realita

To, že hlavním cílem americké soukromé společnosti SpaceX je vybudovat na Marsu lidskou kolonii, ví snad všichni fanoušci dobývání vesmíru. Nicméně, stále není příliš známo o tom, jak přesně toho bude chtít Elon Musk, zakladatel SpaceX, dosáhnout. Musk již skoro 10 let hovoří o tom, že k tomu bude potřeba vybudovat super-těžkou raketu, označovanou jako Mars Colonial Transporter která bude schopná dopravit na Mars 100 tun nákladu a nebo 100 lidí. Jak tato raketa ale bude vypadat? Za těch 10 let se koncept rakety hodně změnil, ke všemu se objevilo i spousta spekulací. Článek na stránce Spaceflightinsider.com se tak snaží shrnout to, co je známo. Doporučuji přečíst pro detailní přehled.

Zde jen ve zkratce. Raketa by měla být poháněna motorem spalujícím chlazený tekutý metan, který by mělo být možno vyrábět z místních zdrojů i na povrchu Marsu. Dále by se skládat ze dvou částí – nosiče a kosmické lodě – a k jejímu startu bude potřeba vybudovat na povrchu Země novou odpalovací plochu… Více viz článek.

Kredit: SpaceX, volné dílo.


Čemu se právě nyní věnuje Curiosity?

A krátké menu zajímavých zpráv z Marsu zakončíme ohledem za tím, co právě dělá vozítko Curiosity. To se i nadále věnuje výzkumu písečných dun. Jedná se o první blízký výzkum tohoto typu, který kdy byl na povrchu Marsu proveden. Vozítko se totiž nyní nachází v oblasti, kde má jedinečnou možnost pozorovat aktivní duny. Tedy, má tak možnost spatřit, jak dochází k jejich formování, sesuvům a případnému pohybu. Současně se můžeme dozvědět mnohé o tom, jaký materiál duny tvoří, jaká je jeho velikost a jak jsou jednotlivá zrnka zaoblená. To vše jsou pro geology podstatné informace, které přispějí k našemu lepšímu chápání geologických procesů na rudé planetě.

Pohled na písečnou dunu na Marsu, kde Curiosity zrovna provádí výzkum. Zdroj obrázku NASA, volné dílo.